Máš za sebou první půlrok svého krumlovského angažmá. Tým je aktuálně na druhém místě v české extralize, i v evropských soutěžích se vám zatím daří. Jak bys své dosavadní působení v klubu zhodnotila? Splňuje tvoje očekávání?
S našimi dosavadními výsledky jsem velmi spokojená. Současné druhé místo v lize, podle mě, odpovídá realitě. Hodonín má velmi silný tým. Ale i tak věřím, že dobrým týmovým duchem a dobrou hrou je v rozhodující chvíli dokážeme udolat a do Krumlova přivezeme trofej. Pro to ale ze sebe musíme my hráči vydat maximum. V evropských soutěžích se snažíme ze všech sil, naší motivací je postup do čtvrtfinále Europe Cupu. O mé práci v klubu mohu říci, že se snažím ze všech sil a zatím jsem se svým výkonem, až na pár zápasů, spokojená. Ve druhé polovině roku udělám vše pro to, abych své prohrané zápasy otočila.
Než jsi přišla do našeho klubu, hrála jsi za německé kluby z Kolbermooru, Uentorpu a také za maďarský Szekszard, našeho bývalého rivala ve středoevropské Superlize. Na která angažmá nejraději vzpomínáte a proč?
Mému srdci je asu nejbližší Kolbermoor, protože to bylo moje první zahraniční angažmá, do té doby jsem hrála jen v Rumunsku. V Kolbermooru jsem hrála tři roky, získala jsem tam spoustu přátel a měla také spoustu příležitostí učit se od velmi dobrých hráčů. Nejúspěšnější zatím bylo mé působení v Szekszárdu, kde jsem hrála dva roky a v obou jsme vyhráli maďarskou ligu. Jsem vděčná za všechny své bývalé kluby, protože všude jsem se něco naučila a získala nové zkušenosti.
Momentálně jsi na hraně maďarské reprezentace. Letos jsi startovala na Mistrovství Evropy jednotlivců v Portugalsku, chyběla jsi na olympiádě a také na nadcházejícím mistrovství světa v americkém Houstonu. Máš nějaký sen, který by sis chtěl v reprezentačním dresu splnit?
Nyní je mým největším cílem usadit se mezi čtyřmi nejlepšími hráčkami v národním týmu. Momentálně se pohybuji na třetím až pátém místě v závislosti na aktuální formě a výsledcích. Ráda bych se pravidelně účastnila Mistrovství Evropy a světa, aniž bych se musela strachovat o svou nominaci. K tomu si musím zajistit třetí místo. Věřím, že toho mohu dosáhnout, když budu tvrdě pracovat a podávat dobré výkony. Mým snem je kvalifikovat se na olympijské hry.
V letošní sezóně se náš klub vůbec poprvé zúčastnil evropské Ligy mistrů. Po velkých komplikacích odjížděl tým do Lince velmi oslabený, bez reálné šance na úspěch. Každopádně jsi tam předvedla skvělý individuální výkon a připsala sis skvělé vítězství nad nejlepší evropskou hráčkou a světovou #16 Sofií Polcanovou. Bylo to největší vítězství ve tvé kariéře? Jsou nějaké další zápasy, na které nikdy nezapomeneš?
Nikdy předtím jsem v Lize mistrů s žádným klubem nehrála, takže jsem byla za tuto příležitost velmi ráda. Měli jsme smůlu, kvůli covidu jsme nebyli kompletní, ale dokázali jsme se tam dostat a udělat maximum. Udělali jsme vše, co bylo v našich silách. I dvě mladší děvčata tam proti skvělým hráčkám odehrála zápasy, na které asi nikdy nezapomenou. Já jsem si užila každý okamžik svých zápasů. Hrála jsem bez tlaku. Myslím, že to bylo rozhodující pro to, že jsem předvedla dobrý výkon. Moje největší vítězství v kariéře bylo v Linci proti Polcanové, když se podíváme, že je 16 ve světovém žebříčku. V lize byl také zápas, na který nikdy nezapomenu proti hodonínské Natalii Partyce, která je nejlepší hráčkou ligy. Byla jsem velmi blízko a to by bylo také velmi cenné vítězství. V této sezóně jsem už odehrála několik opravdu dobrých zápasů, ze kterých se mohu hodně naučit.
Narodila ses v Rumunsku. Původně jsi tuto zemi reprezentovala v juniorských kategoriích. Proč ses rozhodla změnit svou národnost? Tvoje rodina zůstává v Rumunsku, ty mluvíš plynně oběma jazyky. Cítíš se být více Maďarkou nebo Rumunkou? A pokud tyto země hrají mezi sebou například fotbal, komu fandíš?
Narodila jsem se v Rumunsku, ale celá moje rodina je maďarská. Území, na kterém jsem se narodila, bylo až do první světové války Maďarsku a rozhodně se cítím jako Maďarka. Rumunštinu jsem se začala učit, když mi bylo 10 let, protože jsme se kvůli tomu, abych mohla hrát stolní tenis v lepším klubu, přestěhovali do města daleko od domova. Teprve tam jsem potřebovala rumunštinu, ale vždy jsem chodila do maďarských škol. Takže to je také vysvětlení, proč jsem změnila národnost. V rumunském národním týmu jsem prožila dobré a úspěšné roky. Získal jsem celkem devět evropských medailí a mám spoustu hezkých vzpomínek. Ale rozhodně je pro mě jiný pocit nosit dres vlastního národa.
V loňském roce jsi ukončila studium na vysoké škole, v současnosti jsi profesionální stolní tenistkou na plný úvazek. Času je samozřejmě ještě hodně, ale máš nějaké plány po skončení kariéry?
U sportu chci rozhodně zůstat, ale momentálně nejsem rozhodnutá, co přesbě budu po skončení kariéry dělat. Na univerzitě jsem vystudovala obor Trenér stolního tenisu, k tomu mám ještě jednu specializaci: Fitness instruktor. V budoucnu se budu snažit doplnit magisterský stupeň, ale momentálně se chci 100% soustředit na svou kariéru hráče.
Začátkem prosince se vracíte do španělského Linares na druhou fázi Evropského poháru. Znovu se tak utkáte se soupeřem z kvalifikace Ligy mistrů, domácím Linares, s dalším španělským týmem Girbau Vic a italským Quattro Mori Cagliari se dvěma rumunskými talenty Plaian a Dragoman. Jsi s tímto losem spokojená? A věříš si na postup do čtvrtfinále?
S losem jsem spokojená a opravdu si myslím, že můžeme postoupit do čtvrtfinále. Budeme hrát proti dobrým týmům, ale věřím, že pokud budeme hrát dobře, můžeme vyhrát proti jakémukoli soupeři. Mým jednoznačným cílem je postup do čtvrtfinále, takže pro to udělám maximum a jsem si jistá, že také moje spoluhráčky jsou také dostatečně motivované a připravené se o to poprat.
A poslední otázka. Krumlov na nějaký velký úspěch a trofej stále čeká. Stane se letošní sezóna tou nezapomenutelnou?
Pro mě je velmi důležité a motivující, pokud má klub pro sezonu ambiciózní cíle a ne jen „udržet se v lize“. To mě motivuje k tomi, abych podala co nejlepší výkon. Pevně doufám a věřím, že tato sezóna bude nezapomenutelná a budeme bojovat o to, abychom toho dosáhli a přivezli tu trofej do Krumlova. Náš klub a trenér si to rozhodně zaslouží!
